Odchod do důchodu – podmínky
Nárok na starobní důchod
Nárok na odchod do důchodu
Na řádný starobní důchod máme nárok tehdy, jestliže splňujeme dvě podmínky:
- máme potřebnou dobu pojištění, to znamená, že máme odpracované roky
- a dosáhli jsme důchodový věk, to znamená, že už jsme dost staří na důchod
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968
|
|||||||||
Rok narození | Důchodový věk činí u | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
mužů | žen s počtem vychovaných dětí | ||||||||
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 a více | ||||
1936 | 60r+2m | 57r | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r | ||
1937 | 60r+4m | 57r | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r | ||
1938 | 60r+6m | 57r | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r | ||
1939 | 60r+8m | 57r+4m | 56r | 55r | 54r | 54r | 53r | ||
1940 | 60r+10m | 57r+8m | 56r+4m | 55r | 54r | 54r | 53r | ||
1941 | 61r | 58r | 56r+8m | 55r+4m | 54r | 54r | 53r | ||
1942 | 61r+2m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | 54r+4m | 54r+4m | 53r | ||
1943 | 61r+4m | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 54r+8m | 54r+8m | 53r+4m | ||
1944 | 61r+6m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | 55r | 55r | 53r+8m | ||
1945 | 61r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | 55r+4m | 55r+4m | 54r | ||
1946 | 61r+10m | 59r+8m | 58r+4m | 57r | 55r+8m | 55r + 8m | 54r+4m | ||
1947 | 62r | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 56r | 54r+8m | ||
1948 | 62r+2m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | 56r+4m | 56r+4m | 55r | ||
1949 | 62r+4m | 60r+8m | 59r+4m | 58r | 56r+8m | 56r+8m | 55r+4m | ||
1950 | 62r+6m | 61r | 59r+8m | 58r+4m | 57r | 57r | 55r+8m | ||
1951 | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 57r+4m | 56r | ||
1952 | 62r+10m | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 57r+8m | 57r+8m | 56r+4m | ||
1953 | 63r | 62r | 60r+8m | 59r+4m | 58r | 58r | 56r+8m | ||
1954 | 63r+2m | 62r+4m | 61r | 59r+8m | 58r+4m | 58r+4m | 57r | ||
1955 | 63r+4m | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 58r+8m | 57r+4m | ||
1956 | 63r+6m | 63r | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 59r | 57+8m | ||
1957 | 63r+8m | 63r+4m | 62r | 60r+8m | 59r+4m | 59r+4m | 58r | ||
1958 | 63r+10m | 63r+8m | 62r+4m | 61r | 59r+8m | 59r+8m | 58r+4m | ||
1959 | 64r | 64r | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 60r | 58r+8m | ||
1960 | 64r+2m | 64r+2m | 63r | 61r+8m | 60r+4m | 60r+4m | 59r | ||
1961 | 64r+4m | 64r+4m | 63r+4m | 62r | 60r+8m | 60r+8m | 59r+4m | ||
1962 | 64r+6m | 64r+6m | 63r+8m | 62r+4m | 61r | 61r | 59r+8m | ||
1963 | 64r+8m | 64r+8m | 64r | 62r+8m | 61r+4m | 61r+4m | 60r | ||
1964 | 64r+10m | 64r+10m | 64r+4m | 63r | 61r+8m | 61r+8m | 60r+4m | ||
1965 | 65r | 65r | 64r+8m | 63r+4m | 62r | 62r | 60r+8m | ||
1966 | 65r | 65r | 65r | 63r+8m | 62r+4m | 62r | 61r | ||
1967 | 65r | 65r | 65r | 64r | 62r+8m | 62r | 61r+4m | ||
1968 | 65r | 65r | 65r | 64r | 63r | 62r | 61r+8m |
Žádost o důchod
O řádný starobní důchod můžeme požádat až 5 roků zpětně.
Předčasný důchod
Jestliže nesplňujeme podmínky na přiznání řádného starobního důchodu, možná už máme nárok aspoň na předčasný důchod. Ten je ale nižší – trvale krácený. Nelze o něj žádat zpětně, nejdříve ode dne podání žádosti.
Důchodová kalkulačka věková
Tabulka pro důchodový věk
Někteří horníci mohou odejít do důchodu dříve než jiné profese, viz důchodový věk horníků.Druhá podmínka pro důchod je doba pojištění
Důchodový věk je jedna ze dvou podmínek pro nárok na starobní důchod. Druhou podmínkou je doba pojištění.
Horníci – důchodový věk horníků
Odpracované roky pro důchod
Odpracovaná doba pro důchod
Doba pojištění je doba, po kterou jsme pracovali (ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ) a přitom platili důchodové pojištění. Abychom mohli odejít do důchodu, musíme mít odpracovaný určitý počet let, tedy mít určitou dobu pojištění. Doba pojištění je jedna z podmínek pro nárok na odchod do důchodu. Druhá podmínka je důchodový věk.
Informace o době pojištění
Jednou ročně můžeme požádat ČSSZ, aby nám zaslala informativní osobní list důchodového pojištění.
Kolik musíme mít odpracováno pro nárok na důchod
Pokud o důchod požádáme
- v roce 2015, musíme mít dobu pojištění nejméně 31 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.
- v roce 2016, musíme mít dobu pojištění nejméně 32 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.
- v roce 2017, musíme mít dobu pojištění nejméně 33 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.
- v roce 2018, musíme mít dobu pojištění nejméně 34 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.
- po roce 2018, musíme mít dobu pojištění nejméně 35 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.
Co se počítá do doby pojištění
Doba pojištění je součet všech dnů, po které jsme byli zaměstnáni včetně dovolených. Do doby pojištění se nepočítají dny mezi datem závěrečného vysvědčení a datem nástupu do zaměstnání, dny mezi ukončením vojenské prezenční služby a nástupem do zaměstnání a mezery mezi jednotlivými zaměstnáními.
U zaměstnanců, ať už na pracovní smlouvu nebo „na dohodu“, se započítává zaměstnání na území České republiky, pokud zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka příjmu z tohoto zaměstnání byla aspoň 2 500 Kč měsíčně. Rozsah pracovního úvazku přitom není podstatný.
Vedle toho se do doby pojištění plně nebo z části počítají i náhradní doby pojištění.
Za určitých podmínek se do doby pojištění započítává i práce v cizině.
Když nesplňujeme dobu pojištění
Pokud nemáme nárok na starobní důchod podle výše uvedeného, vznikne nám nárok i tehdy, pokud máme dobu pojištění nejméně 20 let a věk alespoň o 5 let vyšší, než je důchodový věk muže narozeného ve stejném roce.
Jestliže nesplňujeme ani tuto podmínku, máme nárok na důchod také tehdy, jestliže je nám aspoň 65 let a máme nárok na invalidní důchod.
Kromě zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činností si dbu pojištění můžeme doplnit i dobrovolným důchodovým pojištěním.
Náhradní doba důchodu
Náhradní doba pojištění
jsou doby, které se do doby pojištění pro nárok na odchod do důchodu počítají jen určitou částí. Jsou to některá z období, kdy jsme nevydělávali, a přesto se tyto doby započítávají do „odpracovaných let“ pro důchod.
Náhradní doba se do důchodu počítá jen tehdy, pokud trvala alespoň jeden rok.
Péče o dítě do 4 let
V plném rozsahu se do doby pojištění započítává doba osobní péče o dítě do 4 let věku.
Péče o bezmocnou/závislou osobu
V plném rozsahu se do doby pojištění započítává doba, kdy dlouhodobě pečujeme doma o svého blízkého, který byl pro nepříznivý zdravotní stav závislý na naší pomoci. Jde o
- osobní péči o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost)
- osobní péči o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV: stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Hodnotí se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti.
- před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jakožto náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnou
Osobou blízkou je v zásadě rodinný příslušník – manžel, manželka, příbuzný v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále sourozenec, zeť, snacha nebo manžel rodiče (kteréhokoliv z manželů). Neuznává se péče o osoby závislé, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti.
Dobu péče prokážeme rozhodnutím OSSZ (v Praze Pražské, v Brně Městské) o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí můžeme podat nejdříve po skončení péče, nebo během trvání péče v souvislosti se žádostí o důchod, nejpozději však do dvou let od skončení péče. K návrhu musíme přiložit
- doklad prokazující naši totožnost
- doklad prokazující totožnost opečováváné osoby (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte)
- potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo potvrzení o délce poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu
- doklad prokazující náš příbuzenský vztah k dané osobě (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy apod.)
- pokud nejde o blízkou osobu, musíme prokázat vedení domácnosti nás a opečovávané osoby, například čestným prohlášením. Přitom domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Vojenská služba
V plném rozsahu se do doby pojištění započítává doba výkonu základní vojenské služby, nejsme-li vojáky z povolání.
Studium
Ve výši 80 % se započítává doba, kdy jsme se soustavně připravovali na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před r. 2010.
Doba evidence na úřadu práce
V rozsahu 80 % se nám do doby pojištění započítává i doba, kdy jsme byli v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže nám náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu tří let také doba, kdy nám tyto dávky nenáležely.
Přitom rozsah, v jakém se nám započítá doba evidence u úřadu práce, závisí na tom, kdy jsme byli nezaměstnaní a zda jsme dostávali podporu v nezaměstnanosti.
Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
- před 1. 1. 1996 se započítává plně bez jakéhokoliv omezení
- po 31. 12. 1995 se započítává tehdy, pokud byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci
- doba, po kterou podpora nebyla vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let. (Doba tří let se zjišťuje zpětně od vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let lze brát jen jeden rok.)
Jestliže jsme byli vedeni v evidenci úřadu práce do 31. 12. 2009, hodnotí se pro posouzení nároku na důchod plně, ale pro výši důchodu jen v omezeném rozsahu 80 %.
Doba evidence u úřadu práce získaná po 31. 12. 2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80 %.
Další náhradní doby pojištění započítané částečně
V rozsahu 80 % se do doby pojištění započítává doba
- kdy jsme byli jako osoba se zdravotním postižením zařazeni v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost
- pokud jsme brali invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně z českého pojištění, a to do dosažení důchodového věku (platí i pro nás i tehdy, pokud nepobíráme tento důchod, ale splňujeme podmínky nároku na něj a pobíráme výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů)
- pokud u nás po skončení naší výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zvláštního předpisu, trvala:
- dočasná pracovní neschopnost, kterou jsme si nepřivodili úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době naší výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního předpisu,
- karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu,
- podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného,
- podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
Náhradní doby – započítání
Pro účely nároku na starobní důchod se náhradní doby hodnotí plně, jestliže jsme je získali před 1. 1. 2010. Pokud jsme je získali až po 31. 12. 2009, budou se redukovat na 80%.
Důchodová kalkulačka odchodu do důchodu
Výpočet důchodu
Starobní důchod má dvě složky:
- základní výměru, viz Základní výměra
- procentní výměru
Procentní výměra důchodu, výpočtový základ
Procentní výměra starobního důchodu činí 0,9% výpočtového základu za prvních 360 kalendářních dnů a 1,5% výpočtového základu od 361.dne.
Za každý rok doby pojištění se procentní výměra starobního důchodu z výpočtového základu zvyšuje o 1,5 procenta. Takže čím déle někdo pracuje, tím vyšší má pak důchod.
Výpočtový základ důchodu
Základem pro výpočtový základ je osobní vyměřovací základ.
Výdělečná činnost důchod zvyšuje
Jestliže po vzniku nároku na normální starobní důchod vyděláváme, procentní výměra se nám zvyšuje – blíže viz Zvýšení důchodu.
Pracující důchodce
Souběh – pracující důchodci
Zaměstnání i podnikání
Pokud bereme řádný starobní důchod, můžeme bez omezení pracovat i podnikat. To je výhoda proti předčasnému důchodu, kdy je možnost výdělku omezená.
Důchod a zaměstnání
Když začneme brát starobní důchod, měli bychom to sdělit zaměstnavateli. Na výzvu zaměstnavatele tak učinit musíme.
Pokud pokračujeme u stejného zaměstnavatele jako zaměstnanec, pracovní smlouva běží dál, pracovní poměr nekončí. Dovolená se nám nepřepočítává ani nekrátí. Pokud bychom chtěli skončit, tak standardně, jako kterýkoliv jiný zaměstnanec (např. výpovědí či dohodou). Smlouvu můžeme mít na dobu určitou i neurčitou.
Důchod a podnikání, OSVČ
Pokud při důchodu podnikáme nebo vykonáváme jinou samostatně výdělečnou činnost, jsme OSVČ vykonávající činnost vedlejší. Povinnost platit sociální pojištění platí až od určité výše ročního zisku (blíže viz činnost vedlejší).
Zvýšení důchodu
Pokud máme ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti takový příjem, který zakládá účast na důchodovém pojištění (to znamená, že z výdělku je třeba platit sociální pojištění), můžeme požádat o zvýšení důchodu.
Přivýdělky bez zvýšení důchodu
Ve starobním důchodu si můžeme také přivydělávat v menším rozsahu, to znamená, že z těchto příjmů se neodvádí sociální pojištění. Tyto malé nebo časově omezené výdělky nám však neumožní zvýšení důchodu.
Práce v důchodu – zvýšení
Zvýšení důchodu prací
O zvýšení důchodu požádáme
Pokud bereme starobní důchod a zároveň vyděláváme (a z výdělku je odváděno sociální pojištění), budeme moci žádat o zvýšení procentní výměry důchodu. Avšak základní výměra se nezvyšuje.
Důchod se nám zvýší více, pokud jej během výdělečné činnosti pozastavíme nebo ho budeme brát jen poloviční:
Bereme-li plný důchod
Jestliže si necháme vyplácet celý důchod, může se nám výpočtový základ navýšit jen o 0,4 % za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti od 1.1.2010. O zvýšení můžeme požádat už po odpracování 360 dní.
Bereme-li poloviční důchod
Jestliže bereme poloviční důchod (polovinu základní výměry a polovinu procentní výměry), může se nám výpočtový základ zvýšit o 1,5 % za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti od 1.1.2010. O zvýšení můžeme požádat po odpracování 2 let.
Nebereme-li žádný důchod
Pokud jsme výplatu důchodu pozastavili z důvodu výkonu výdělečné činnosti, výpočtový základ důchodu se nám může zvýšit o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti od 1.1.2010. O zvýšení důchodu můžeme požádat po dvou letech.
Zvýšení vždy po dvou letech (nebo po roce)
Pracujeme-li nepřetržitě, můžeme požádat o zvýšení důchodu vždy po dvou letech (u pobírání plného důchodu už po roce). Přitom nepřetržitý výkon zaměstnání je i tehdy, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku jiné výdělečné činnosti.
Pokud zaměstnání ukončíme už po 360 dnech výdělečné činnosti, můžeme o zvýšení požádat hned.
Do celkového počtu dní se nezapočítává dočasná pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny ani neplacené volno.
Když práci přerušíme
Jestliže přerušíme výdělečnou činnost a nestačíme získat 360 kalendářních dnů, není takové období „ztraceno“. Pokud začneme opět pracovat nebo podnikat, tyto odpracované dny se nám načítají až k součtu 360 dnů. Počet přerušení výdělečné činnosti ani doba trvání přerušení není omezena.
Předčasný důchod zvýšíme až v důchodovém věku
Pokud máme předčasný důchod, můžeme si přivydělávat jen tak, aby z našeho výdělku nebylo odváděno sociální pojištění (viz Předčasný důchod a přivýdělek). Tím pádem nám tato práce nemůže zvýšit důchod. Jakmile však dosáhneme důchodový věk, můžeme „zapracovat“ na zvýšení důchodu.
O zvýšení musíme žádat
Důchod nám nebude zvýšen automaticky, o zvýšení musíme požádat. Žádost podáme na příslušné správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu.
Kolik dělá zvýšení
Zvýšení důchodu není nijak závratné, u pobírání plného důchodu třeba jen kolem 50 Kč, protože zvýšení se počítá nikoliv z vypláceného důchodu, ale z výpočtového základu.
Základní výměra důchodu
Základní výměra
Základní výměra důchodu
Základní výměra je stejná pro všechny občany, pro důchod starobní, invalidní i pozůstalostní a pro jakoukoliv výši důchodu. Činí 9 % průměrné mzdy.
2015
V roce 2015 je základní výměra 2400 Kč.
Doplacení důchodového pojištění
Dobrovolné důchodové pojištění
Cbybí nám doba pojištění? Doplatíme si ji.
Chybí-li nám potřebná doba pojištění pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, můžeme ji v některých případech doplatit dobrovolným důchodovým pojištěním. Bezdůvodně ji můžeme doplatit také, ale jen omezeně (maximálně 15 let, přitom jen jeden rok zpětně).
Dobrovolné důchodové pojištění můžeme mít maximálně do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.
Doba studia
Doba studia v období od 1. 1. 2010 již není považována za náhradní dobu pojištění a můžeme ji bez omezení doplatit, a to i zpětně. Dobu studia v období do konce roku 2009 můžeme doplatit po uplynutí prvních šesti let studia po dosažení 18 let.
Když dlouhodobě studujeme nebo se účastníme stáží, zajistíme si dobrovolným důchodovým pojištěním budoucí nárok na starobní, ale i případný invalidní důchod. Totéž platí o dalších aktivitách, při nichž nejsme účastni důchodového pojištění.
Doba nezaměstnanosti
Pokud jsme vedení v evidenci úřadu práce a není nám vyplácena podpora při nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci, bude nám tato doba chybět při nároku na důchod. Je proto vhodné přihlásit se k dobrovolnému pojištění. Celou dobu můžeme doplatit i zpětně.
Pomocí dobrovolného důchodového pojištění tak můžeme „pokrýt“ doby evidence na úřadu práce, které se nám nezapočítají jako náhradní doba pojištění. Ty lze totiž pro nárok na důchod zohlednit jen v určitém rozsahu. Z doby vedení v evidenci úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci lze započítat nejvýše 3 roky (1 rok před 55. rokem věku, 2 roky po 55. roku věku)
Dobrovolnická služba
Pokud vykonáváme dlouhodobou dobrovolnickou službu, bude nám tato doba chybět při nároku na důchod. Je proto vhodné přihlásit se k dobrovolnému pojištění. Zpětně můžeme doplatit maximálně dva roky (nejdříve od 1. 1. 2003).
Doba zaměstnání v cizině
Pokud pracujeme v zemi, se kterou ČR nemá uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, bude nám tato doba chybět při nároku na starobní důchod. K odpracované době získané v „nesmluvní“ cizině se totiž nepřihlíží. Je proto vhodné přihlásit se k dobrovolnému pojištění.
Pracujeme-li ve státě EU nebo státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu, pro nárok na český důchod se zpravidla k době pojištění v cizině přihlédne s ohledem na princip sčítání dob pojištění. Proto dobrovolném důchodovém pojištění není vhodné.
Doplatit můžeme dobu výdělečné činnosti v cizině po 31. 12. 1995. Účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky.
Práce pro cizince
Pokud pracujeme v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, bude nám tato doba chybět při nároku na starobní důchod. Je proto vhodné přihlásit se k dobrovolnému pojištění. Zpětně můžeme doplatit maximálně dva roky (nejdříve od 1. 1. 2009).
Následování manžela do ciziny
Pokud následujeme manžela/manželku, který v cizině působí v diplomatických službách ČR, bude nám tato doba chybět při nároku na starobní důchod. Je proto vhodné přihlásit se k dobrovolnému pojištění. Celou dobu můžeme doplatit i zpětně (nejdříve od 1. 1. 2010).
Bez důvodu zpětně jen rok
K dobrovolnému důchodovému pojištění se můžeme přihlásit i bez uvedení důvodu, ale jen na maximálně 15 let v rámci celého našeho života. Přitom zpětně si můžeme doplatit maximálně 1 rok. Patří sem například i pobírání důchodu 1. nebo 2. stupně nebo doba pobývání doma s dětmi.
Bereme-li invalidní důchod
Doba pobírání invalidního důchodu 3. stupně se nám počítá jako náhradní doba pojištění.
Bereme-li však invalidní důchod 1. nebo 2. stupně a nemáme zároveň výdělek, ze kterého je odváděno důchodové pojištění, ani nejsme v evidenci úřadu práce, bude nám tato doba chybět do doby pojištění při nároku na starobní důchod. V takové situaci je namístě přihlásit se k dobrovolnému pojištění co nejdříve. Platit si takto můžeme maximálně 15 let (včetně jiných „bezdůvodných“ důvodů), zpětně můžeme doplatit maximálně rok.
Jsme-li s dětmi doma
Jsme-li v domácnosti se zdravými dětmi staršími 4 let a chceme, aby se nám tato doba počítala do doby pojištění pro nárok na starobní důchod, přihlásíme se k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Takto můžeme platit maximálně 15 let (včetně jiných „bezdůvodných“ důvodů), zpětně jen rok.
Minimální měsíční pojistné
Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění je 28% z jedné čtvrtiny průměrné mzdy. V roce 2014 je to například 1817 Kč za měsíc.