Minimální mzda
Dotaz:
Četl jsem v novinách, že je minimální mzda 9 200 Kč. Chtěl bych se zeptat, jestli mám nárok na doplatek, když jsem měl výplatu jen 8 000 Kč.
Odpověď:
Minimální mzda (§ 111 zákoníku práce) představuje nejnižší přípustnou úroveň odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu (pracovním poměru nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce). Výši základní sazby minimální mzdy stanoví vláda nařízením.
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostřední a o výši příplatku ke mzdě ze práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví s účinností od 1. 1. 2015 základní sazbu měsíční minimální mzdy ve výši 9 200 Kč pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně a hodinovou sazbu minimální mzdy ve výši 55,00 Kč.
Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody výše příslušné sazby minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.
V ustanovení § 111 odst. 3, písm. a) zákoníku práce jsou uvedena pravidla zajišťující, aby forma případného doplatku do minimální mzdy byla známa již před započetím práce.
Výše doplatku ke mzdě se vypočte jako rozdíl mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo jako rozdíl mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
Použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda.
Pokud zaměstnanec, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, vydělá méně než je stanovená výše minimální mzdy, má nárok na doplatek dle podmínek stanovených zákoníkem práce.
Zaručená mzda
Dotaz:
Pracuji jako učitel v soukromé škole. Zaměstnavatel mě zařadil do 9. třídy a já se domnívám, že mi náleží třída 11. Žádal jsem ředitele o změnu třídy, ale on mi řekl, že moje třída je správná. Má pravdu?
Odpověď:
Pokud jste zaměstnancem soukromé školy, jste odměňován mzdou. Mzda je charakteristická smluvní volností při určení její výše, jednotlivých složek i podmínek pro jejich přiznání. Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády pouze stanoví nejnižší úroveň zaručené mzdy a tím minimální mzdové nároky zaměstnance. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec má nárok na tzv. zaručenou mzdu, která musí odpovídat sjednanému druhu práce. Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanoví vláda nařízením. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatků ke mzdě za práce ve ztíženém pracovním prostředí, vymezuje 8 skupin prací. Pro každou skupinu prací je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy v korunách za hodinu a za měsíc a zaručuje zaměstnancům, že jejich práce bude v závislosti na její složitosti a odpovědnosti oceněna alespoň takovou mzdou, která je pro tuto skupinu prací stanovena jako nejnižší přípustná úroveň.
Jen podle názvu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě nelze jednoznačně určit, jestli Vaše mzda odpovídá nejnižší úrovni zaručené mzdy. Sjednaný druh práce zpravidla vyžaduje bližší popis pracovních úkolů – pracovní náplň. Pracovní náplň je ze strany zaměstnavatele jednostranný příkaz, kterým zaměstnanci blíže vymezuje úkoly v rámci sjednané práce v pracovní smlouvě. Je proto velmi důležité co máte stanoveno v náplni práce, jaké činnosti vykonáváte, případně jak je tomu ve srovnání s jinými zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci.
Mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas
Dotaz:
V současné době se stává, že je potřeba zůstat v práci přesčas. Představa mého zaměstnavatele je taková, že po nás může kdykoliv požadovat práci přesčas, aniž by nás musel za tuto práci odměňovat. Zaměstnavatel tvrdí, že do 150 přesčasových hodin po nás může chtít práci přesčas a nemusí nám nic platit, prý to vyplývá ze zákoníku práce a smlouvy, kterou máme podepsanou. Ve smlouvě není o případných přesčasech a odměnách zahrnutých ve výplatě ani slovo. Nemáme ani žádnou dohodu, ve které se říká, že má práce zahrnuje práci přesčas. Zajímá mě také, za jakých okolností práci přesčas může vyžadovat. Práce přesčas mi nevadí, ale chci, aby mi byla zaplacena.
Odpověď:
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně podle pravidel stanovených v zákoníku práce. Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Nařízená práce přesčas může činit maximálně 150 hodin ročně a 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může v odůvodnitelných případech práci přesčas nařídit kdykoliv, třeba i hodinu před skončením řádně rozvržené směny zaměstnance. Práce přesčas ale nemůže být systémovou součástí plánování a rozvrhování pracovní doby. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 rozšířila možnost, aby ve mzdě zaměstnance bylo přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců (u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas). Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci přesčas nepřísluší. Pokud zaměstnavatel chce uplatnit mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak se jedná o mzdu smluvní, tzn. že zaměstnatel mzdu nemůže stanovit jednostranně, například ve mzdovém výměru, ale musí mzdu se zaměstnance sjednat, nebo-li se s ním dohodnout. Z uvedeného tedy vyplývá, že možnost předem sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze u těchto zaměstnanců pouze v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Zaměstnavatel má dále ještě povinnost vést evidenci začátku a konce odpracované práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas.
Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
Dotaz:
Zaměstnavatel mi nařídil práci přesčas a současně mi oznámil, že mi nezaplatí příplatek za práci přesčas, ale že místo příplatku musím čerpat náhradní volno. Žádnou dohodu o čerpání náhradního volna se mnou nesepsal, tvrdí, že to není potřeba. Má pravdu?
Odpověď:
Pokud byste zaměstnavateli toleroval tento postup a náhradní volno čerpal, pak ani kontrola z inspekce práce by neprokázala opak. Vychází se totiž z domněnky, že zaměstnanec čerpáním náhradního volna vlastně potvrdil ústní dohodu se zaměstnavatelem. Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna místo placení příplatku dohodli (§ 114 odst. 1). Zákoník práce ale ve svém znění neukládá zaměstnavateli povinnost, aby dohodu o poskytování náhradního volna za práci přesčas místo placení příplatku sjednal se zaměstnancem písemně. Náhradní volno za práci přesčas však nelze zaměstnanci nařídit, lze ji s ním pouze dohodnout. Pokud nechcete náhradní volno čerpat, pak Vám doporučujeme, písemně sdělit zaměstnavateli, že odmítáte čerpat náhradní volno a že požadujete zaplacení příplatku za přesčasovou práci.
Příplatek za ztížené pracovní prostředí
Dotaz:
Dotaz: Pracuji v hlučném prostředí, když chodím na prohlídky k lékaři, vždy je tam uvedeno práce v hluku. Myslím, že by mi měl zaměstnavatel dávat příplatek za ztíženou práci.
Odpověď:
Povinnosti zaměstnavatele týkající se příplatku za ztížené pracovní prostředí upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatků ke mzdě za práce ve ztíženém pracovním prostředí (§§ 6 a 7). Ztížené pracovní prostředí pro účely poskytování příplatku je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi, vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Povinnost zaměstnavatele provádět kategorizaci prací podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, stanoví zákon o ohraně veřejného zdraví. Na kategorizaci prací nepřímo navazuje právní úprava vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování. O zařazení do příslušné kategorie rozhoduje příslušná hygienická stanice na návrh zaměstnavatele, který musí vycházet z měření rizikového faktoru.
Za práci ve ztíženém pracovním prostřední přísluší zaměstnanci mzda a příplatek, který činí nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy za každý ztěžující vliv.
Odměna z dohody o provedení práce
Dotaz:
Chceme zaměstnat starobní důchodce na 20 až 40 hodin v měsíci. Vztahuje se na ně minimální mzda i když budou pracovat jen tak málo hodin?
Odpověď:
Odměna z dohody o provedení práce a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce, která musí být uzavřena písemně. Zákoník práce stanoví minimální mzdu jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda (§ 111 ZP). Výši základní sazby minimální mzdy stanoví vláda nařízením č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. V tomto nařízení v § 2 stanoví základní sazbu měsíční minimální mzdy ve výši 9 200 Kč a hodinovou sazbu minimální mzdy ve výši 55,00 Kč. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v souladu se zákonným ustanovením mají Vaši budoucí zaměstnanci nárok na částku 55,00 Kč na hodinu.
Pokud by odměna z dohody nedosáhla výše minimální mzdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
Nevyplacení mzdy v termínu sjednaném v pracovní smlouvě
Dotaz:
V pracovní smlouvě máme stanovený termín výplaty 20. každého měsíce. Ale každý měsíc nám výplatu posílají jinak. Mzdová účetní mi říkala, že to 20. poslala, ale že to banka poslala pozdě. Ptala jsem se majitele, ale ten se různě vymlouvá, říká, že peníze vždy dostaneme. Já ale musím platit účty včas. Musí zaměstnavatel dodržet termín výplaty mzdy?
Odpověď:
Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. V rámci období, v němž je mzda splatná, musí zaměstnavatel určit pravidelný výplatní termín, není-li tento termín sjednán v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě anebo v jiné smlouvě. Tato povinnost je stanovena proto, aby zaměstnavatelé nevypláceli mzdu nepravidelně, v neprospěch zaměstnanců, kteří v důsledku toho pak nemohou realizovat své pravidelné platby. Zaměstnavatel je tudíž povinen zaslat na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem mzdu, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Pokud máte 20. den v měsíci sjednán jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak Vám musí být mzda v tento den k dispozici, musí být k tomuto dni na Vašem účtu, pokud máte sjednáno, že mzda bude zasílána bezhotovostně. Nedodržení termínu výplaty mzdy lze postihnout jako přestupek nebo správní delikt v úseku odměňování dle zákona o inspekci práce.
Výplata mzdy při skončení pracovního poměru
Dotaz:
Chci se Vás zeptat, co mohu udělat, když mi zaměstnavatel nechce po skončení pracovního poměru vyplatit mzdu. U zaměstnavatele jsem skončil práci 4. 1. 2013, výplatní termín byl stanoven vždy 15. den v měsíci a do dnešního dne, tj. 25. 1. 2013 mi zaměstnavatel mzdu nevyplatil.
Odpověď:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů v § 141 odst. 5 stanoví postup pro výplatu mzdy nebo platu při skončení pracovního poměru. „Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“ Zákoník práce tímto jednoznačně stanoví v jaké lhůtě je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci, který o to požádá mzdu, na kterou mu vzniklo právo již v den skončení pracovního poměru, mimo případy, kdy to neumožňuje technika výpočtu mzdy. Zaměstnavatel pak může zaměstnanci vyplatit mzdu až po skončení pracovního poměru, nejpozději však v nejbližším pravidelném termínu výplaty. Stanovením závazného postupu pro výplatu mzdy při skončení pracovního poměru zákoník práce realizuje naplnění čl. 12 Úmluvy (Mezinárodní organizace práce) č. 95 o ochraně mzdy.
Jestliže zaměstnavatel nepostupuje výše uvedeným způsobem, má občan možnost podat podnět k provedení kontroly dodržování pracovně právních předpisů. V případě, že se rozhodnete a podnět podáte, můžete tak učinit písemně, prostřednictvím elektronické pošty, případně přímo na příslušném oblastním inspektorátu práce, adresy naleznete na http://www.suip.cz/kontakty/.
Kontrolu provádí místně příslušný oblastní inspektorát práce, kde se nalézá místo výkonu práce nebo sídlo zaměstnavatele. Předmětem této kontroly je pak především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou podnět upozorňuje. Po ukončení kontroly je podateli podnětu zaslána písemná informace o výsledku spolu se sdělením, zda byly skutečnosti uváděné v podnětu kontrolou potvrzeny. Informaci o podání podnětu naleznete i na naší internetové adrese http://www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/podani-podnetu-ke-kontrole/.