Důchod invalidní – žádost
Invalidní důchod – nárok
Invalidní důchod na žádost
Invalidní důchod je dávka, o jejímž přiznání a výši rozhodne Česká správa sociálního zabezpečení na základě naší žádosti. Náš zdravotní stav posoudí lékaři Lékařské posudkové služby ČSSZ.
Na invalidní důchod máme nárok tehdy, pokud splňujeme podmínky pro jeho přiznání, nebo pokud jsme měli pracovní úraz.
Invalidní důchod kvůli invaliditě
Abychom měli nárok na invalidní důchod, nestačí, když máme některý stupeň invalidity. Musíme splňovat následující podmínky:
- jsme mladší než 65 let a ke dni vzniku invalidity nesplňujeme nárok na starobní důchod nebo nám byl starobní důchod přiznán, ale my nemáme důchodový věk
- jsme invalidní
- máme potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku
Invalidní důchod pro pracovní úraz
Na invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nemusíme mít potřebnou dobu pojištění. Máme na něj nárok, pokud jsme se následkem pracovního úrazu stali invalidní. Vvymezení pracovního úrazu a nemoci z povolání viz § 25 Zákona 155/1995.
Invalidita „z mládí“
Pokud nám vznikla plná invalidita před dosažením stáří 18 let, může nám být přiznám zvláštní druh invalidity – invalidita z mládí. V tomto případě nemusíme mít žádnou dobu pojištění.
Zánik invalidního důchodu
Nárok na invalidní důchod nám zanikne dosažením 65 let. Invalidní důchod se nám přemění na starobní důchod.
Zákon
Invalidní důchod je dávka podle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.
Invalidní důchod – odpracovaná doba
Doba pojištění pro invalidní důchod
Odpracovaná doba pro invalidní důchod
Abychom měli nárok na invalidní důchod (jakéhokoliv stupně invalidity), musíme být důchodově pojištěni alespoň určitou dobu. Je-li nám
- méně než 20 let, stačí být pojištěni méně než jeden rok
- od 20 let do 22 let, musíme být pojištěni alespoň jeden rok
- od 22 let do 24 let, musíme být pojištěni alespoň dva roky
- od 24 let do 26 let, musíme být pojištěni alespoň tři roky
- od 26 let do 28 let, musíme být pojištěni alespoň čtyři roky
- nad 28 let, musíme být pojištěni alespoň pět let
Počítá se i studium
Do doby pojištění se počítá i doba studia na střední nebo vysoké škole v ČR. Počítá se i doba studia na střední škole před dosažením 18 let věku.
Když chybí doba pojištění
Když nám byl invalidní důchod zamítnut s tím, že sice jsme invalidní, ale nesplnili jsme podmínku potřebné doby pojištění, jedná se o vážný problém. V takovém případě se budeme patrně muset obrátit na orgán poskytující dávky v hmotné nouzi, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Také bychom se měli obrátit s žádostí o pomoc na příslušnou OSSZ – ta nám poskytne informace, jak si eventuelně zajistit nárok na invalidní důchod v budoucnu, například přihlásit se na dobrovolné důchodové pojištění.
Kromě toho je vhodné nejprve zkontrolovat, zda ČSSZ při rozhodování zohlednila všechny doby pojištění, které jsme v „rozhodném“ období získali. Pokud ne, upozorníme na tento rozpor ČSSZ, případně prokážeme další (nezohledněné) doby pojištění.
Jak ještě splnit dobu pojištění
Pokud je nám alespoň 38 let, můžeme splnit dobu pojištění i jinak.
Pokud nesplňujeme podmínku pěti let pojištění během deseti let před vznikem invalidity, bude se zjišťovat, zda splňujeme podmínku alespoň deseti let pojištění během dvaceti let před vznikem invalidity. Tuto podmínku má ČSSZ sledovat automaticky ve všech nových případech, nemusíme o to žádat.
Invalidita 1.2.3. stupně
Stupně invalidity
Invalidita
Invalidita je ztráta nebo snížení pracovní schopnosti. Vzniká obvykle důsledkem vážné nemoci nebo úrazu.
Invalidita 3. stupně
Invalidita třetího stupně se nás týká, pokud máme pokles pracovní schopnosti nejméně o 70%.
Invalidita 2.stupně
Invalidita druhého stupně se nás týká, pokud máme pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %.
Invalidita 1.stupně
Invalidita prvního stupně, pokud máme pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%.
Nárok na invalidní důchod
Invalidita sama o sobě nestačí na invalidní důchod, abychom na něj měli nárok, musíme mít také dostatečnou dobu pojištění.
O invalidní důchod sami požádáme
I když splňujeme podmínku invalidity i doby pojištění, nedostaneme důchod automaticky, ale musíme o něj sami požádat. Náležitosti žádosti jsou stejné jako u starobního důchodu, viz žádost o důchod. K prokázání invalidity potřebujeme Posudek o zdravotním stavu, viz dále.
Posouzení invalidity
Zda náš zdravotní stav odpovídá některému stupni invalidity, posuzuje lékař referátu lékařské posudkové služby pověřený posuzováním zdravotního stavu pro příslušnou správu sociálního zabezpečení. Eventuelní přezkum provádí Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
Posudek o zdravotním stavu
Posudek obsahuje kromě jiného i účel, výsledek a odůvodnění posouzení, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu, míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Posudek rovněž stanovuje schopnosti využít zachovanou pracovní schopnost (u 2. stupně), nebo zda jsme schopni výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (u 3. stupně)
Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod
O tom, zda jsme či nejsme invalidní, se správní rozhodnutí nevydává. Správní řízení rozhoduje o našem nároku na invalidní důchod – správní orgán musí odkázat také na posudek o zdravotním stavu.
Správní rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o invalidním důchodu uvádí:
- stupeň invalidity
- den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity
- procentní míru poklesu pracovní schopnosti, u poklesu aspoň 70 % také údaj o tom, zda jsme schopni výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
- orgán, který posoudil náš zdravotní stav a pracovní schopnost a datum posouzení,
- u pracovního úrazu či nemoci z povolání také to, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání
Invalidní důchod výpočet
Výpočet invalidního důchodu
Základní a procentní výměra
Invalidní důchod má dvě složky: výměru základní a výměru procentní. Stejně jako starobní důchod nebo důchody pozůstalostní.
Základní výměra invalidního důchodu
Základní výměra pro invalidní důchod je stejná jako pro starobní důchod.
Procentní výměra invalidního důchodu
Výpočet procentní výměry pro invalidní důchod je složitá, je třeba se obrátit na správu sociálního zabezpečení.
Dopočtená doba
Invalidní důchod nám může zvýšit tzv. dopočtená doba. Při výpočtu se totiž zohledňuje nejen doba pojištění do vzniku invalidity, ale i doba od vzniku nároku na invalidní důchod do důchodového věku. Je to valstně doba, kterou bychom mohli získat, pokud bychom se nestali invalidními. U mužů i žen se přitom za důchodový věk bere věk ženy, která nevychovala žádné dítě, a ne náš skutečný důchodový věk.
Dopočtená doba se nám může započítat v plném rozsahu při splnění určitých podmínek, především při získání doby z českého důchodového pojištění. Jinak se dopočtená doba krátí.
- dopočtená doba se započítá v plném rozsahu, je-li období od 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění, nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání), případně vznikl–li tento nárok před 18. rokem věku
- dopočtená doba se též započítává v plném rozsahu, pokud doba od 18 let, která není českým pojištěním, je kratší
- 1 roku (vznikla-li invalidita před 28. rokem věku), nebo
- 2 let (vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku jeho věku), nebo
- 3 let (vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let)
Pokud podmínky nesplňnujeme, dopočtená doba se krátí. Vůbec se nám nezapočítá, když invalidita vznikla úmyslným poškozením zdraví, které jsme si způsobili nebo nechali způsobit, nebo naším úmyslným trestným činem.
Co vše ovlivňuje výši důchodu
Výše invalidního důchodu závisí na zjištěné (získané i dopočtené) době pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na uznaném stupni invalidity. Stejně jako u starobního důchodu se do doby pojištění započítávají i náhradní doby pojištění, např. doba péče o dítě nebo evidence na úřadu práce. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity a činí za každý celý rok doby pojištění:
- u invalidity prvního stupně 0,5 % výpočtového základu,
- u invalidity druhého stupně 0,75 % výpočtového základu,
- u invalidity třetího stupně 1,5 % výpočtového základu.
Minimální výše procentní výměry invalidního důchodu stanovená zákonem je 770 Kč měsíčně (pro všechny stupně invalidity). Základní výměra invalidního důchodu je stejná pro všechny stupně invalidního důchodu a v roce 2015 činí 2 400 Kč měsíčně.
Invalidní důchod jakéhokoliv stupně přiznaný v roce 2015 nemůže být nižší než 3 170 Kč.
Přechod z invalidního do starobního důchodu
Invalidní důchod versus starobní důchod
Přechod invalidního důchodu na starobní
Pokud nám je vyplácen invalidní důchod, po dosažení věku 65 let se mění na důchod starobní. K tomu dochází automaticky, bez našeho přičinění.
Výše důchodu
Starobní důchod nám nadále náleží ve stejné výši, v jaké nám byl původně vyplácen důchod invalidní.
Počítá se invalidní důchod do nároku na starobní důchod?
Doba pojištění na důchod při invalidním důchodu
Invalidní důchod 3. stupně se počítá do doby pojištění
Pokud pobíráme invalidní důchod, doba jeho pobírání se nám počítá do doby pojištění potřebně pro přiznání starobního důchodu jen tehdy, máme li invalidní důchod třetího stupně (dříve „plný invalidní důchod“).
Invalidní důchod 1. a 2. stupně se nepočítá do doby pojištění
Pokud pobíráme invalidní důchod prvního nebo druhého stupně (dříve „částečný invalidní důchod“), doba jeho pobírání se nám do doby pojištění sama o sobě nepočítá.
Je třeba vydělávat
Máme-li invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, je třeba, abychom nějaký výdělek měli, ať už podnikání nebo zaměstnání, a z tohoto výdělku aby se odvádělo sociální pojištění. Odborně řečeno je třeba, abychom vykonávali činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Jinak nám může chybět potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod.
Přihlásit se na úřadu práce
Pokud po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně nevyděláváme, můžeme se zaevidovat na Úřadu práce. Ten nám jednak může pomoci najít zaměstnání nebo získat rekvalifikaci, ale hlavně, doba evidence u Úřadu práce je náhradní dobou pojištění a v určité míře se nám započítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod, viz Náhradní doby pojištění.
Invalidní důchod a práce
Zaměstnání v invalidním důchodu
Souběh invalidního důchodu 1. a 2. stupně a příjmu
Když bereme invalidní důchod s invaliditou prvního nebo druhého stupně, je třeba si zároveň v rámci možností vydělávat, protože doba pobírání takového důchodu se nám nepočítá do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Výdělek není nijak omezen, musíme ale dbát omezení, která vyplývají z naší snížené pracovní schopnosti.
Pokud se nám nepodaří získat nějaký zdroj výdělku, je vhodné se zaevidovat na Úřadu práce – doba evidence u Úřadu práce je náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se počítá na starobní důchod. Jinak nám možná nezbyde než se přihlásit na dobrovolné důchodové pojištění.
Zaměstnání v plném invalidním důchodu
Pokud máme invaliditu třetího stupně, můžeme si rovněž jakkoliv vydělávat (žádná zákonná překážka neexistuje), musíme však dbát svého omezení, abychom pak nevypadali pro posudkového lékaře „příliš zdravě“. Doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně se nám však v každém případě počítá do doby pojištění.
Pracovní schopnost
Pracovní schopnost je naše schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající našim tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem.
S prací opatrně
Zákon neobsahuje žádné omezovací ustanovení, ve svých možnostech výkonu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti (například jako OSVČ) jsme omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem.
Abychom neohrozili pobírání svého invalidního důchodu, rozsah našeho pracovního zatížení by měl odpovídat naší snížené pracovní schopnosti o 70, 50 či 35 %, podle toho, jaký stupeň invalidity máme. (Výše výdělku není nijak omezena.)
Například při poklesu pracovní schopnost o 70% asi nebudeme schopni pracovat na plný úvazek, patrně ani na poloviční. To bychom možná mohli při příštím přezkumu o invalidní důchod i přijít nebo by nás mohli přeřadit do lehčího stupně invalidity. Taky by se mohlo stát, že bychom důchod museli zpětně vracet.