Pracovně lékařská prohlídka konaná na základě příkazu zaměstnavatele
Dotaz:
Pracujeme pouze na ranní směně. Máme nového závodního preventivního lékaře a ten údajně chce provádět preventivní prohlídky i odpoledne, tedy částečně mimo naši pracovní dobu. Zajímalo by mě, jestli se proti tomu můžeme bránit a na prohlídku mimo pracovní dobu jít nemusíme. Zatím jsme na prevenci chodili v pracovní době. Můžete mi k tomu dát nějaké informace, mistr se vymlouvá, že dobu preventivní prohlídky bude stanovovat lékař.
Odpověď:
Hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci je nezbytné pro řádný výkon práce. A každý zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost a ochranu svého zdraví a je povinen se preventivním prohlídkám podrobit (§ 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce).
V případě lékařských preventivních prohlídek vychází naše právní úprava z Úmluvy mezinárodní organizace práce. Dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci se má pokud možno konat v pracovní době a nesmí být pro zaměstnance spojený se ztrátou na výdělku.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., vymezuje jiné důležité osobní překážky v práci a pracovnělékařská prohlídka konaná na základě příkazu zaměstnavatele je tam zahrnuta. Zaměstnanec má při této překážce v práci nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. A dále, zákoník práce v § 103 odst. 1 písm. e) uvádí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle § 103 odst. 1 písm. d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku.
U některých zaměstnanců by objektivně nebylo možné realizovat preventivní prohlídku v pracovní době, např. u zaměstnanců, kteří pracují jenom na noční směně a v těchto případech se pak zaměstnanci podrobí preventivní prohlídce mimo svou pracovní dobu vč. nároku na finanční kompenzaci. To však není Váš případ.
Zákon č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, stanoví mimo jiné, že zaměstnavatel má povinnost uzavřít smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel se může v rámci smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb např. dohodnout, že objednávání zaměstnanců na preventivní prohlídku v konkrétním čase bude po dohodě se zaměstnavatelem.
Pracovní úraz, povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech, náhrada mzdy při pracovním úrazu
Dotaz:
Na jaké peníze mám nárok při pracovním úrazu. Pracuji jako uklízečka a uklouzla jsem v práci na schodech a od té doby jsem v pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli jsem zavolala, že mám pracovní úraz. Zaměstnavatel mi řekl, že není pojištěný a že mi bude sám platit do 100 %. Dostala jsem nějaké peníze, ale zdá se mi, že je to málo. Zaměstnavatel mi ani neposlal záznam o pracovním úraze. Chci za ním zajít, ale před tím chci vědět jaké povinnosti má zaměstnavatel když se někomu stane pracovní úraz.
Odpověď:
Problematiku pracovního úrazu, povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP).
Nejprve Vám uvádíme pro vysvětlení informace, co se považuje za pracovní úraz a jaké povinnosti má zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem.
Pracovním úrazem se rozumí takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které se přihodilo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při/pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 380 ZP).
Za plnění pracovních úkolů se považuje:
– výkon pracovních povinností (práce odpovídající sjednanému druhu práce a konkrétnímu zařazení zaměstnance),
-jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
Za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů se považují úkony:
– potřebné k výkonu práce,
– obvyklé během práce / přestávky na jídlo a oddech strávené v objektu zaměstnavatele,
– nutné před počátkem / po skončení práce,
Podrobněji je to popsáno v paragrafech 273 a 274 zákoníku práce.
Pro posouzení, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz, je vždy klíčové určit, při které konkrétní činnosti k úrazu došlo.
Zákoník práce v § 105 upravuje povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem.
– Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
– Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
– Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
Krátká informace k povinnostem zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz.
Pokud se zaměstnanci v práci něco stane, měl by to neprodleně nahlásit svému nadřízenému a pokud to jeho zdravotní stav dovolí, měl by spolupracovat při vyšetřování příčin úrazu.
Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz projednat odškodnění jeho pracovního úrazu, a to bez zbytečného odkladu (§ 369 odst. 2).
Za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá obecně zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.
Zaměstnavatel za škodu neodpovídá ve všech případech.
Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel zčásti nebo zcela odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance zprostil z důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 367 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, má právo na to, aby mu zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytl náhradu zejména za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, bolest a ztížení společenského uplatnění a věcnou škodu.
Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti upravuje § 370 ZP.
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 a nemocenské.
Je tedy pro Vás podstatné, zda byl Váš úraz uznán jako pracovní. Pokud ano a zaměstnavatel nebude postupovat tak, jak mu to ukládá zákon, můžete se obrátit na orgány inspekce práce. Tyto kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti ochrany pracovních vztahů a podmínek, v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti práce a v oblasti zaměstnanosti.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Dotaz:
Jsem v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu. Je zaměstnavatel povinen mi zaplatit veškeré výdaje spojené s léčením, např. jízdné k vyšetření u lékaře, doplatek léků, speciální vyšetření. Můžete mi sdělit na co mám nárok.
Odpověď: Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je upravena v § 365 a následujících zákoníku práce. Podle § 369 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížené společenské uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu. Podle druhého odstavce § 369 pak způsob a výši náhrad škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.